Jirenský zázrak?

Jak to bylo s Jirenským zázrakem, tedy objevem původní jirenské grotesky, jste se, vážení čtenáři Jirenského zpravodaje, mohli dozvědět z úst nejpovolanějších na předminulém Biografu Kvapík. Měli jsme celou záležitost za vyřešenou, ale doslova více než stovka Vašich dopisů, e-mailů a telefonátů nás utvrdila v potřebě napsat tento článek, tedy takový dovětek za celou akcí.

V dopisech píšete, že jste se nemohli zúčastnit obnovené premiéry jirenské grotesky, která vč. autogramiády a setkání s tvůrci předcházela květnovému biografu. A někteří z Vás, přiznejte se, nebylo Vás málo, uvádíte, že jste dokonce celou akci považovali za jakýsi vtip. Tuto nepatřičnou nedůvěru není nutné v dnešní informační době komentovat. Můžeme Vás však ujistit, že nemusíte své neúčasti litovat. Z kapacitních důvodů by Vaše přítomnost bohužel již stejně nebyla možná. Přesto jako malou náplast na Vaše stále přetrvávající špatné svědomí poskytujeme tuto tiskovou zprávu s fotodokumentací, kterou si jistě rádi přečtete a založíte do Vašich rodinných análů.

Jen málo zasvěcenců tuší, že zhruba před pěti lety, kdy v sále u Antošů probíhala rekonstrukce, byly na tehdejší půdě hostince čp. 98 objeveny zapomenuté kotouče s filmovým pásem. Nikdo tenkrát netušil, o jaký poklad se jedná a jaké tajemství kotouče skrývají.

Nalezení filmu bylo a je pro Jirny tak velkou událostí, jako je např. nalezení Královédvorského či Zelenohorského rukopisu pro generaci národního obrození. 

I když oba rukopisy, jak čtenáři dobře vědí, byly později prohlášeny za falza, my můžeme s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou konstatovat, že tomuto filmu podobný osud zcela určitě nehrozí. Na rozluštění záhady, co filmový pás skrývá a proč byl vůbec natočen, jsme si od doby znovuobjevení museli počkat dalších několik let, ale již nyní můžeme konstatovat, že se čekání vyplatilo. I když se rekonstrukce filmu týká pouze jeho prvních 4 minut, Jirny se opět významně zapisují do kulturní historie národa a zůstává tak trochu jen k naší lítosti, že v době vzniku filmu nebylo zvykem udělovat takovým, na svou dobu neobyčejným, počinům filmové ceny. 

Nález se uskutečnil osudového dne 19. května 2018. Na stejné hromádce ležely jak fotografie z natáčení, tak i gramofonová deska, která do celého objevu vnesla toužebné světlo. K naší lítosti světlo bohužel vnesl i samotný nálezce, když bez znalosti věci a nějakého hlubšího odborného fundamentu kovové pouzdro ještě nevyvolaného filmu otevřel. 

Gramofonová deska nám tak již snadno prozradila název filmu, ke kterému byla přehrávána, a dokonce i ústřední dramatické a hudební téma filmu, jímž byla groteska.  

Na prvním snímku vidíme nálezce filmu. Na druhém snímku je také on. Ale to už se vrací z hospody, kde byl pro svého kamaráda, aby mu nález ukázal. Po celou dobu však nechává bohužel plechové pouzdro filmu na půdě pootevřené, a tak dochází k jeho nechtěné iluminaci. 

My se ale domníváme, že účelem grotesky nebylo jen pobavit, ale že její pravou podstatou byla, světe div se, reklama. Součástí nálezu byly i rekvizity různých tehdejších pokrmů jako ryby, sladkosti, jitrnice nebo také různá další jídla. Groteska pak byla ve skutečnosti reklamou na tyto produkty, které byly ve své době v sále Hořejšího hostince, později v sále u Antošů, dnes v sále Kvapík, nejoblíbenější. My jsme však tyto reklamní slogany při rekonstrukci pochopitelně nahradili jinými produkty, a to samozřejmě s ohledem na současný vkus budoucích diváků grotesky. 

Rekonstrukce krátkého filmu tak, jak byla provedena, se neobešla bez profesionálních restaurátorských zásahů a nejmodernějších postupů, triků a technologií schopných replikovat nebo nahradit již částečně nevratně poškozené snímky. Některé obrazy dokonce bylo potřeba znovu dotočit za pomoci dublérů a kaskadérů, ke slovu se dostala i dnes běžně využívána umělá inteligence. 

Zvědavým čtenářům nabízíme drobný pohled takřka pod ruce zkušených restaurátorů.

Na snímku vlevo dole je dochovaná originální fotografie z natáčení. Prokazatelně se jedná o prostředí sálu. Všimněte si typických salónních zárubní v pozadí za párem a jednoznačného průhledu do salonku. Na snímku je pak pravděpodobně, víme to skoro s jistotou, samotný Bedřich Pučelík z Jiren s jeho milenkou hraběnkou Mélusinou z Wallernstädtu. Bedřich Pučelík byl zdejší slavný majitel továrny na rum a hraběnka Mélusina zchudlá šlechtična ze zámku, která se vlivem nevýhodných sňatků propracovala až na, nebojíme se říci, na samotné společenské dno. Samotný romantický námět grotesky je pak nasnadě: Bohatý a chudá.

Další snímek pak zachycuje již záběr ze samotného restaurovaného filmu. Zde vidíte již naše dublery. O zdařilosti rekonstrukce, myslím, není třeba pochybovat.

Další dva snímky - negativy - zachycují kvalitu, lépe řečeno nálezový stav samotného filmu. Jistě uznáte, že práce nemohla být složitější. Na druhou stranu se nám tímto otevřely další nečekané možnosti, jak celou rekonstrukci uchopit a posunout – doslova - o několik úrovní výše.

Doufejme, že umělecká úroveň restaurované grotesky, kterou čas od času budete moci v Biografu Kvapík před uváděnými filmy zhlédnout, nezastíní kvalitu současné české i světové filmové produkce. Těšíme se na vaše filmové zážitky.

Za celý rekonstrukční tým

Ing. Martin Zuran, Biograf Kvapík